KONTAKTY

myBarf.cz
Zbrašín 94
440 01 Louny
tel: +420 602 275 931
mybarf(a)email.cz

BARF » Jak na BARF
Jak na BARF

 

Krmení přirozeným způsobem se rozhodně nemusíte bát.

Důležité je dodržovat alespoň přibližné procentuální složení krmné dávky.

Krmení bez zeleniny: cca 50% svalovina, 20-30% droby, šlachy, 20-30% kosti.

Krmení se zeleninou: cca 50% masitá složka (svalovina, droby, šlachy), 20% kosti, 30% zelenina, ovoce, obiloviny – zdroj sacharidů, minerálů, vitamínů a vlákniny.

(Pokud se rozhodneme krmit bez obilovin, 70% přílohy by měla tvořit zelenina a 30% ovoce. Jestliže budeme krmit s obilovinami, tak se doporučuje, aby 60% přílohy tvořila zelenina, 30% ovoce a 10% obiloviny.). Krmná dávka nemusí být denně procentuálně stejná, ale v časovém rámci týdnů bychom se měli držet správné a vyvážené skladby jídelníčku.

Snažte se, aby tato % byla dodržena v přibližně 3týdenním cyklu a o pestré složení druhů masa - drůbeží, hovězí, vepřové, zvěřina, ryby a další.

Kusová strava je pro psa přirozená a kromě toho, že se pes nasytí, také se zabaví.
Mletá strava má tu výhodu, že do ní zakamuflujete droby (pokud je pes samotné nechce jíst), zeleninu a výborně se do ní míchají doplňky.

Množství

Množství krmiva se odvíjí od věku, hmotnosti, zátěže a zdravotního stavu daného psa. Sestavení „jídelníčku“ pro psa není nijak složitá záležitost. Denní dávka krmiva by měla činit podle výše uvedených kritérií něco kolem 2-3% ideální tělesné hmotnosti psa. To znamená, že pokud je pes málo aktivní a snadno přibírá na váze, stanovíme jeho denní dávku na 2-2,5% jeho hmotnosti. Naopak pokud je pes velmi aktivní a hubený, jeho denní dávku stanovíme na 3% jeho hmotnosti. Vždy bychom se měli řídit potřebou svého psa a sledovat, jak na dané množství krmiva reaguje. Každý pes je jiný, a proto to, co jednomu bohatě stačí, jinému stačit nemusí. Krmení proto přizpůsobte konkrétnímu jedinci.

Rozmrazování

Ideální stav je vyndat balíček z mrazáku a nechat povolit v lednici nebo chladnější místnosti. Maso je vhodné podávat zvířeti v pokojové teplotě.
Pokud maso zapomenete rozmrazit, je možné balíček nechat povolit v obalu v teplé vodě.

Krmení

Štěnata 3 - 5 x denně, podle věku.
Dospělé psy a seniory ideálně 2 x denně.
Ideální je kameninová nebo keramická miska.

Hladovka

Při tomto způsobu krmení se často doporučuje zařadit jeden den v týdnu hladovku, protože i divoká zvířata občas hladoví. Není to tak, protože doma krmený pes se nestravuje stejně jako vlk. Ani vlk si nedělá hladovku dobrovolně. Vlk hladoví proto, že ulovil tučnou kořist, a tak má břicho nacpané k prasknutí a potřebuje dostatek času, aby potravu strávil. Dalším důvod hladovky může být prostý, vlk nic neulovil. Doma krmený pes dostává každý den odměřenou dávku, a tak nemá dlouhodobě (dva dny) co trávit. Proto své pejsky zbytečně netrapte hladem.

Maso a vnitřnosti

Co se týče syrového masa, doporučují se všechny druhy masa. Syrové maso, které svému psovi podáváte, by mělo být vždy přemražené (min. 48h) z důvodu eliminace možnosti nákazy střevními parazity. I když optimální by samozřejmě bylo podávat čerstvé nezmrazené maso, které obsahuje více bioaktivních látek. Jednou až dvakrát týdně je vhodné místo syrové svaloviny podat psovi vnitřnosti, jako hovězí či kuřecí srdce, žaludky, játra. Výborné jsou i neprané zelené hovězí dršťky, které jsou hodnotné pro vlastní vyváženost vápníku a fosforu. Maso podávejte ve velkých kusech, aby byl pes nucen maso žvýkat a zapojoval tím více zuby a žvýkací svaly a tím stimuloval celý proces trávení. Pokud pes velké kusy masa odmítá, krájejte maso na menší kousky, které můžeme postupně zvětšovat.

Kosti

Kosti by měly být masité, tzn. obalené masem. Z kostí jsou velice vhodné například kuřecí skelety, kuřecí křídla, krky a stehna, králičí skelety, neořezaná žebra, hovězí morkové kosti a další. Při výběru kostí se řiďte velikostí psa. Pro malé psy jsou vhodné menší kosti drůbeží nebo králičí. Pokud krmíte kostmi hovězími a jehněčími, které bývají pečlivě ořezány a není na nich dostatek masa, mohou ve větším množství způsobovat zácpu. Proto je dobré přidat k nim i jiné maso a trochu oleje nebo mléčný výrobek. Pro zpestření a zábavu můžete psovi dát velké hovězí kosti i s klouby nebo kosti morkové. Je potřeba doplnit, že veškeré kosti je nutné podávat POUZE v syrovém stavu. Vařená kost se po uvaření láme a štípe a je velmi nebezpečná svými ostrými hranami, které mohou způsobit vážná poranění. Syrové kosti jsou pružné a jejich lom je méně ostrý a méně tvrdý. Žaludeční šťáva psa obsahuje při stravování dle BARFu až desetkrát více kyseliny chlorovodíkové než žaludeční šťáva člověka. Kyselé žaludeční šťávy syrové kosti rozloží a do střeva přijdou kosti již natrávené.

 

Ovoce a zelenina

Zbývajících 30% krmné dávky by měla tvořit zelenina a ovoce (v poměru 80 zelenina/20 ovoce), případně vařené přílohy ve formě obilovin. Z ovoce i zeleniny můžete podávat většinu dostupných plodů. Mezi nejvhodnější patří zelená listová zelenina, která by měla tvořit až 50% z celkového objemu zeleniny (hlávkový a ledový salát, špenát, polníček atd.). Optimální je krmit čerstvou nemraženou zeleninou, která obsahuje nejvíce bioaktivních látek. Vyvarovat byste se měli cibuli, hroznovému vínu, avokádu a syrovým bramborám, ovšem v malém množství neuškodí. Z ovoce jsou pro psa výborná jablka, která pročišťují organismus, čistí střeva a napomáhají dobré peristaltice, proto je můžeme zařadit do jídelníčku denně. Dále jsou vhodné banány, broskve, meruňky, borůvky atd. Citrusové plody a kiwi bychom měli podávat v menším množství, protože svou kyselostí mohou způsobit u citlivých psů žaludeční problémy. Rozhodně se vyhněte avokádu, může způsobit zvracení. Dále třešním, protože ve větším množstvím by se váš pes mohl otrávit kyanidem, který obsahují. Psi také nesmí hrozny a hrozinky, které způsobují selhání ledvin.

Ze zeleniny se skvěle hodí listová zelenina, kterou můžete podávat denně, ale také mrkev, celer, paprika, okurka, kedlubna, květák, cuketa, brokolice, vhodné jsou i batáty, rášek i zelené fazolky. Pozor na nadýmavé druhy zeleniny, ty můžete občas zařadit v menším množství, pokud nezpůsobují pejskovi problémy. Zeleninu podáváme nejlépe syrovou, přemraženou nebo lehce spařenou horkou vodou. Vařená zelenina je méně vhodná, protože se varem zničí řada vitamínů. Zeleninu podáváme nakrájenou na malé kousky nebo nastrouhanou. Mechanicky narušená zelenina se psovi lépe tráví, snadněji se přimíchá do krmiva a zamezí se jejímu „vyplivnutí“. Jako alternativu syrové zeleniny a ovoce je možné podávat různé doplňky.

Obiloviny

U psů, kteří obtížně nabývají na váze, jsou hubení a potřebují přibrat a nedaří se to jiným způsobem, lze podávat k dávce masa, kostí a zeleniny také obiloviny. Ty přidáváme i psům, kteří jsou stále hladoví a potřebují zasytit. Z obilovin jsou výborné ovesné vločky, bulgur, kuskus, rýže, pohanka, občas můžeme zařadit i těstoviny, pokud nezpůsobují psovi průjem. Rýži je nejlepší úplně rozvařit a nechat nasát vodu, ve které se vařila. Takto připravená rýže je výborná i v případě střevních potíží a průjmů. Pokud pes ztloustnul, obiloviny uberte a přidejte více zeleniny a ovoce.

Svačinky

Psovi můžeme jídelníček zpestřit i různými druhy svačin. Můžou být ovocné nebo zeleninové. Ovocnou připravíte například z tvarohu, podmáslí nebo jogurtu, do kterého vmícháte med, nastrouhané či rozmixované ovoce, trochu oleje, přidáte oříšky nebo sušené ovoce. Zeleninovou svačinu jednoduše připravíte například v podobě sýru cottage, do kterého přidáte spařenou zeleninu a zakapete to olejem. Inspiraci se meze nekladou a čtyřnozí společníci tyto svačinky přímo milují. Psům můžete do jídelníčku zařadit i celá syrová vejce včetně skořápky (malým psům podáváme jedno vejce týdně, větším psům dvě až tři vejce týdně).