V souvislosti s krmením čerstvou potravou panuje spousta mýtů a předsudků. Určitě jste některé z nich už slyšeli a třeba Vás některé trápí a brání rozhodnutí, zda toto zkoušet. Pokusím se tedy některé z nich vysvětlit.

1.  když pes ochutná čerstvou krev, bude agresivní

V souvislosti s krmením čerstvou potravou nebylo nikdy takovéto chování prokázáno.

2.  kosti jsou nebezpečné

Toto tvrzení je částečně pravdivé. Při zkrmování kostí, je třeba dodržovat určité zásady – podávat kosti masité a NIKDY tepelně upravené.

3.  pes bude mít parazity

Právě naopak. Správně fungující zažívání s případnými parazity poradí mnohem lépe, než zažívání, které nefunguje. Kromě toho, všechno maso je kontrolované a tak je riziko minimální.

4.  časová náročnost

Ano, nějaký čas navíc to zabere. Nasypat odměrku granulí je opravdu rychlejší. Ale až uvidíte, jak Váš pes prospívá a jak mu chutná, tak těch pár minut denně navíc obětujete rádi.

5.  cenová náročnost

Pokud jste nekupovali granule 10kg za 100,-, ale alespoň ve střední cenové kategorii, budete na tom finančně stejně, možná i lépe.

6.  pes už se vlku vůbec nepodobá, stráví kosti?

To že vzhledově se většina plemen vlku nepodobá, neznamená, že jejich zažívání nemůže být stejné! V článku „Proč BARF“ je toto vysvětleno. Pes granulový neexistuje! Naštěstí...

7.  načínání zvěře loveckých psů

Načínání zvěře nesouvisí se způsobem krmení, ale výcvikem!

8.  mléčné výrobky se nesmí dávat štěňatům, jinak přerostou

Výška nemá s mléčnými výrobky co dělat, ta je daná geneticky!

9.  maso obsahuje příliš mnoho bílkovin

Maso obsahuje v průměru 21-24% bílkovin, což je optimální. Kolik bílkovin obsahují granule, které zrovna krmíte?

10. krmná dávka musí být denně vyvážená

Pojem denně vyvážená krmná dávka je nesmysl! Určitá „vyváženost“ se počítá v řádech týdnů, dejme tomu měsíce. Vy si asi také denně neodvažuje přesný přísun bílkovin, tuků a sacharidů...

11. v granulích je všechno co pes potřebuje, proč jsou špatné?

Netvrdím, že granule jsou špatné. Jen si myslím, že nejsou pro psa (kočku) vhodné, díky svému složení. Ano, obsahují všechno, ale hlavně spoustu toho, co pes vůbec nepotřebuje...

Jak už z názvu vyplývá, krmíme především syrové maso a kosti. Nesmíme ale zapomínat i na vnitřnosti a případné přílohy.

Z masa využijeme jak libovou svalovinu, tak i prorostlejší kousky, šlachy, vazy, bránici a veškeré ořezy včetně tzv. „kořínku“, který se skládá z jícnu, průdušnice a hrtanu včetně okolních tkání.  
Z vnitřností se nejčastěji krmí neprané, tzv. zelené dršťky, což je hovězí předžaludek (bachor) i se zbytky natráveného krmiva. Nejsou zrovna voňavé, ale jsou zdrojem vitamínů a vlákniny a pro psy velmi vhodné. Z dalších vnitřností využijeme slezinu, ledviny, játra i plíce. Anatomicky patří mezi vnitřní orgány i srdce a žaludek - histologicky jsou ale tyto tkáně v podstatě svalovina. Takže v krmné dávce je počítáme jako svalovinu.

Co se týká kostí, na ty je potřeba pejska postupně zvykat. První kosti dáváme až ve třetím týdnu při přechodu na BARF. Menší kosti sní většina psů úplně, velké kosti slouží spíše na okousávání a pro zábavu. Základem je, aby všechny podávané kosti byly syrové a obalené masem! V žádném případě nesmí být tepelně upraveny - ztrácí tak svou pružnost.

Co se týká druhů zvířat, jejichž maso, kosti a vnitřnosti ke krmení využíváme, tak je spektrum téměř neomezené – nejčastěji se jedná o hovězí, vepřové a kuřecí maso, vhodný je ale i králík a veškerá drůbež tedy i kachna, husa nebo krůta. Z větších zvířat můžeme do jídelníčku zařadit i kozí, ovčí a jehněčí maso, maso vysoké zvěře (jelen, srnčí, daněk, muflon) a nebo maso koňské či pštrosí, vhodné především pro psí alergiky.  Samozřejmě nesmíme zapomenout i na maso z ryb, přičemž ke krmení jsou vhodné sladkovodní i mořské ryby, nejčastěji losos, treska, kapr, amur, sleď, štika, tuňák nebo pstruh.

Zdrojem živočišných bílkovin mohou být také vejce nebo mléčné výrobky – nejsou pro psa nepostradatelné, ale na zpestření jídelníčku se báječně hodí. Vejce můžeme krmit syrové nebo i tepelně upravené, záleží na tom, co upřednostní náš chlupáč. U mléčných výrobků preferujeme ty bez laktozy a s kratší trvanlivostí, kde je více živých probiotických kultur a neobsahují zbytečně mnoho chemických konzervantů.

Součástí jídelníčku jsou také přílohy. U BARFU volíme nejčastěji zeleninu a ovoce, přičemž se snažíme vybírat především místní druhy jako jsou jablka, hrušky a kořenová či listová zelenina. Pokud máme psa, který z nějakého důvodu potřebuje více příloh tak mu můžeme naservírovat např. vařenou rýži nebo spařené ovesné vločky.